Člen skupiny
CZ | EN

Začátek konce skládkování odpadů

Začátek konce skládkování odpadů

18. 5. 2020

Na konferenci Euro zazněl podnět k diferenciaci poplatku za uložení odpadu od občanů, obcí a od právnických osob. Co může udělat svědomitý občan, obec a výrobce jakožto původci odpadu, aby prevence nebo využití vedlejších produktů výroby vítězily nad levným uložením nebo odstraněním odpadu? Zůstane Česko uprostřed Evropy skládkou levných odpadů?

Konference se zabývala zákonem o odpadech a zákonem o obalech, jejichž cílem je splnit evropské závazky v oblasti recyklace. Podle těch by mělo Česko mimo jiné za deset let recyklovat veškerý komunální odpad z 60 procent, namísto dnešních 38 procent. Touha zvyšovat podíl recyklace vede k návrhu technologií, které by odpad využívaly jako vstupní substrát pro další výrobu. Odbyt výrobků z druhotných surovin je však poměrně problematický a vyžaduje legislativní podporu, pobídky, marketing a popularizaci.

"Zvyšování poplatků za ukládání odpadů na skládky je po léta opomíjeno, možná i z obavy, aby odpady namísto ukládání do země nebyly ukládány do ovzduší. Spalovny mají na trhu své neoddiskutovatelné místo, ale ne vše je nutno spálit," říká odborník na odpadové hospodářství Jan Roll. V této souvislosti připomíná pyramidu nakládání s odpady, kdy na vrcholu je předcházení odpadů. Teprve potom materiálové a energetické využití, odstranění a případně jejich uložení. Vysvětluje, co je v silách svědomitého občana, obce a výrobce, aby prevence vzniku odpadů a jejich využití zvítězily nad levným využitím či pouhým odstraněním odpadů.


Pyramida nakládání s odpady

Co může občan udělat pro recyklaci odpadu?

Může třídit, kompostovat, a to je asi tak vše. Odpady z domácností jsou nedílnou součástí našeho života a jejich množství a složení závisí na vyspělosti společnosti. S rostoucí životní úrovní roste i množství odpadů. Občan do třídění odpadu vstupuje dobrovolně a neovlivní následné využití. Měl by být cenově motivován.

Co může udělat pro recyklaci obec?

Jako vlastník odpadů dá občanovi možnost třídit, selektivně odkládat odpad do sběrných nádob, zajistí sběrné dvory a vytřídění nebezpečných složek. Tím zajistí, aby odpad nebyl znehodnocen ještě před využitím. Ani obec neovlivní konečnou cenu odpadu, nebo následné využití.

Čím může přispět původce odpadu, tedy výrobce?

Odpady, vznikající při stavební činnosti, údržbě zařízení či výrobě, jsou produkovány jako vedlejší produkt vytváření zisku. Levné skládkování nepodporuje snižování množství odpadu, natož jeho recyklaci. A právě výrobce může už od počátku výroby odpady minimalizovat. Konstruktér může navrhnout výrobek s podílem recyklátu, vhodným tvarem a rozměrem využít formáty plechů, desek či jiných normalizovaných produktů. Přípravář výroby může dohodnout s dodavatelem optimalizované délky zpracovávaného zboží, aby nevznikaly zbytečné prořezy, projektant může vznik odpadů ovlivnit vytvářením výrobků, či staveb s ohledem na recyklaci po ukončení životnosti zboží. Architekt může navrhovat stavby s podílem recyklovaných výrobků. To vše vyžaduje environmentální odpovědnost, erudici a peníze.

Ne všechny firmy mají systém řízení společnosti založen na plnění environmentálních cílů, a tak paradoxně vyhrávají výběrová řízení společnosti s nejnižší cenovou nabídkou, nikoliv s nejnižším podílem odpadu na výrobě, či na své činnosti. Proto je třeba výrobcům, právnickým osobám, na rozdíl od občanů a obcí, zvýšit poplatek za ukládání odpadu, aby prevence nebo využití vedlejších produktů výroby vítězily nad levným uložením nebo odstraněním odpadu. Aby se vyplatilo výrobci investovat do předcházení odpadů, aby se vyplatilo hledat optimální řešení a svojí činností tak podporovat životní prostředí. Pokud již odpad vznikne, je třeba pro něj hledat uplatnění. Nejblíže řešení bývá právě původce, který tuto hmotu zná a používá.

Většina řešení na úpravu odpadů před využitím je dražší než v současnosti prosté odstranění a návratnost investice do úpravy odpadu je při nízké ceně za uložení ekonomicky neřešitelná. Zpracovatelské technologie jsou po celé Evropě stejně drahé, rozdíl je pouze v ceně vstupujícího odpadu. Budeme-li se podceňovat, zůstaneme uprostřed Evropy skládkou levných odpadů.

Předcházení vzniku odpadů je společensky nejlevnější řešení a mělo by být samozřejmostí, že ho bude hradit původce, který v současnosti paradoxně nemá motivaci. Pokud bude poplatek za uložení odpadu dostatečnou hrozbou, původce-výrobce rád zaplatí odborné společnosti za převzetí odpadu k využití jako substrátu pro výrobu a zde je možno spatřit začátek konce skládkování odpadu.

Čtěte Odpadové fórum, ročník 21, číslo 5 na straně 20