Člen skupiny
CZ | EN

ČR zaostává za sousedními zeměmi ve využívání odpadů, bez zvýšení skládkovacího poplatku se nepohneme, varují odborníci

  • Domů
  • Aktuality
  • ČR zaostává za sousedními zeměmi ve využívání odpadů, bez zvýšení skládkovacího poplatku se nepohneme, varují odborníci

ČR zaostává za sousedními zeměmi ve využívání odpadů, bez zvýšení skládkovacího poplatku se nepohneme, varují odborníci

10. 6. 2019

V Česku se nedaří významně snižovat množství ukládaných odpadů na skládky. Skládkuje 45 % odpadů, průměr EU je přitom 26 %. Základním předpokladem pro dosažení většího materiálového a energetického využívání odpadů je zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku, což se osvědčilo v mnoha zemích, včetně sousedního Polska. Poplatek v České republice se však už 10 let nezvýšil a patří k nejnižším v Evropě.  

Převládající paradigma cirkulární ekonomiky, jehož praktická realizace stále pokulhává 

„Usiluje se, aby do roku 2030 nebyl na skládkách přijímán žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití, zejména pak komunální odpad“, říká Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí. Množství skládkovaného odpadu se má snížit na 10 %, což ukládá nutnost navýšit současný objem recyklace o 30 %. „V České republice však chybí dlouhodobá strategie a legislativní jistota v oblasti nakládání s odpady“, uvedl Michal Kříž ze společnosti AQUATEST, která konferenci organizovala.

Dlouhodobě stagnuje dynamika a v Česku se nedaří významně snižovat množství ukládaných odpadů na skládky  

Odborníci se na konferenci shodli, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v Česku prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje. Pokud se nezmění stávající systém, evropský cíl skládkovat jen 10 % komunálních odpadů Česko nedosáhne.

  „Když je skládkování nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, nemotivuje to města, obce a podnikatelské subjekty k jiným směrům a nerozvíjí se moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů. V Polsku máme také problémy, musíme například dotáhnout energetické využívání odpadů, ale diskusi o zvýšení poplatků máme už několik let za sebou,“

doplnil Andrej Krzyśków z polské firmy ProGeo.

Poplatek za ukládání odpadů na skládky činí v Česku stále 500 Kč za tunu (přibližně 20 Eur). Podobně nízký je v Rumunsku a Litvě (přibližně 27 Eur), zatímco v Polsku je 64 Eur a sousedním Rakousku 87 Eur. Poplatek ale není jediným nástrojem. Motivující faktory a legislativa se může v jednotlivých zemích lišit. Není pochyb, že vybudování chybějící infrastruktury bude v Česko stát miliardy korun. Jedná se o velké investice s dlouhodobou návratností a rizika jsou zatím příliš veliká, protože nastavení pravidel nakládání s odpady není jasné a chybí nový zákon o odpadech. Jedním ze závěrů konference je tedy nutnost systému a předvídatelné legislativy, která nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládaní s odpady. Nová zařízení musí být ekonomicky smysluplná, aby firmy i obce neměly obavy pouštět se do moderních technologií.

Chybí koncová zařízení pro efektivní recyklaci a využití odpadů

V Česku převažují projekty na sběr a třídění odpadů a nedaří se prosadit koncová zařízení pro energetické nebo materiálové využití odpadů. Za posledních deset let bylo vybudováno pouze jedno moderní zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO), a to v Chotíkově u Plzně. Tento fakt je ilustrován 148 aktuálně fungujícími třídícími linkami na druhotné suroviny, zatímco stávající kapacita čtyř ZEVO v České republice představuje jen 13,5 % z celkové produkce komunálních odpadů v Česku. Přičemž cílem je energeticky využívat 25 % odpadů.

Pod průměrem EU je Česko jak v energetickém využívání, tak v recyklaci odpadů. „Do roku 2025 bychom měli zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů ze současných 38 % na nejméně 55 % a v roce 2035 na 65 % celkového objemu komunálních odpadů. Tyto cíle jsou také zařazeny do návrhu nového zákona o odpadech, který se teď projednává,“ připomněl Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí.

Musí se zvýšit poplatek za ukládání odpadů na skládku, vzniknout legislativa bez limitujících podmínek pro všechny technologie zhodnocující odpady a vytvořit zázemí pro odbyt tuzemských druhotných surovin, ať materiálově nebo energeticky, shrnuje ve svých závěrech mezinárodní česko-polská konference na téma využití komunálního odpadu. Naplnění těchto bodů povede ke splnění cílů EU týkajících se recyklace komunálních odpadů a jejich odklonění ze skládek.

Na konferenci také zaznělo, že bychom neměli zklamat všechny obyvatele České republiky, kteří poctivě doma třídí odpady a snaží se chovat zodpovědně. Naší morální povinností je dotáhnout nakládání s odpady do smysluplného, fungujícího a ekonomicky přijatelného systému. Problematiku současných cílů odpadového hospodářství diskutovali přední odborníci a významné subjekty z odpadového hospodářství a energetiky z České republiky, Polska a Slovenska, jako slovenská asociace APOH, společnosti EKO-KOM, OZO Ostrava, SAKO Brno, SGS ČR, Sutco Polska, Fortum, EC Zabrze a další. Nechyběli také zástupci měst a obcí, svůj pohled na odpadovou problematiku představilo například město Olomouc a polská Bialsko-Biala. Cílem konference byla především výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to s ohledem na naplňování cílů EU. Součástí konference byly také exkurze zaměřené na moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady v České republice a Polsku. 

Druhý ročník mezinárodní česko-polské konference organizovali kolegové ze společnosti AQUATEST. Více na www.aquatest.cz